Tato kapitola je krátkým úvodem do problematiky a terminologie, kterou
budete potřebovat k porozumění zbytku dokumentace. Všechno, o čem zde
budeme hovořit, je s mnohem většími podrobnostmi vysvětleno v jiných
částech manuálu. Kromě několika málo výjimek jsme se v této kapitole
vyhnuli křížovým odkazům, abychom text příliš nezahltili a začínajícího
uživatele nemátli. Všechno, o čem zde budeme hovořit, jsou natolik
základní věci, že je snadno naleznete v rejstříku.
Přehled
GIMP je program pro úpravu obrázků. V nejzákladnější rovině lze
práci s Gimpem popsat ve třech krocích: (1) otevření nebo vytvoření
nového obrázku; (2) úprava obrázku; (3) uložení obrázku.
Otevírání obrázků
V závislosti na způsobu spuštění Gimpu může být otevřen jeden nebo i
více obrázků již na počátku práce s programem. Další obrázky můžete
otevřít ze souboru pomocí položky (FIXLINK)Otevřít v menu
Soubor. GIMP umí otevřít velké množství
nejrůznějších grafických formátů, viz kapitolu Souborové formáty. V
závislosti na nastavení systému možná můžete obrázky otevírat i
poklepáním na ikonu ve správci souborů, nebo přetažením z jiných
aplikací. Pokud nevíte, zda to váš systém umí, prostě to vyzkoušejte.
Nemůže se stát nic horšího, než že to nebude fungovat.
Úprava obrázků
K úpravě obrázků nabízí GIMP nesmírné množství možností:
kreslící nástroje, transformační nástroje, filtry atd. Většina
této příručky popisuje právě tyto nástroje a způsob práce s
nimi.
Ukládání obrázků
Když skončíte s úpravou obrázku, obvykle si budete chtít
výsledek svého snažení uložit. (Ve skutečnosti se vyplatí
ukládat i během práce. GIMP je sice velmi stabilní program,
ale program, který nemůže spadnout za žádných okolností,
skutečně neexistuje. Ani GIMP není výjimka.) Většinu formátů,
které umí GIMP otevřít, lze použít i k ukládání obrázků.
Nicméně jeden z formátů je obzvláště významný. Je to XCF,
nativní formát Gimpu, který ukládá
všechny informace
o obrázku (s výjimkou dat pro funkci zpět/znovu a historii).
XCF se proto výborně hodí zejména pro ukládání během práce
nebo pro obrázky, které budou v budoucnu v Gimpu dále
upravovány. Většina ostatních programů ale neumí soubory XCF
otevřít, proto je vhodné po dokončení práce obrázek uložit
také v některém rozšířenějším formátu, např. JPEG, PNG, TIFF a
podobně.
Obrázky
Obrázky jsou základními objekty, se kterými GIMP pracuje.
Zjednodušeně řečeno, každý obrázek odpovídá jednomu souboru,
například souboru TIFF nebo JPEG. Také si lze obrázek představit
jako okno s obrázkem, ale to není tak úplně pravda, protože lze
otevřít více oken s jedním a tím samým obrázkem. Není ale možné mít
v jednom okně více než jeden obrázek, ani mít otevřený obrázek, aniž
by byl zobrazen v nějakém okně.
Obrázek ovšem může být v Gimpu poměrně komplikovaná věc. Není to
pouhá virtuální verze pomalovaného listu papíru. Připomíná spíše
celou knihu, jejíž stránky se nazývají vrstvy. Kromě vrstev může
navíc ještě obsahovat masky, kanály, cesty atd. GIMP dokonce zná
způsob, jak k obrázku připojit libovolný kus dat, tzv. parazit.
V Gimpu můžete mít bez obav otevřeno mnoho obrázků najednou.
Pokud budou velké, každý z nich bude zabírat velké množství
paměti, ale GIMP používá sofistikovaný dlaždicový systém pro
její správu, který umožňuje snadnou práci i s opravdu velkými
obrázky. Hranice však existují a obecně se vždy vyplatí vybavit
počítač pro práci s grafikou co největším množstvím paměti RAM.
Vrstvy
Pokud je obrázek kniha, pak je vrstva jedna její stránka.
Nejjednodušší obrázky obsahují pouze jednu vrstvu a lze s nimi
zacházet podobně jako s listem papíru, ale pokročilí uživatelé Gimpu
obvykle pracují s obrázky složenými z mnoha vrstev. Vrstvy mohou být
průhledné a nemusí pokrývat celou plochu obrázku, takže při pohledu
na obrázek může být vidět více než jen horní vrstva. Mohou být vidět
prvky mnoha vrstev.
Kanály
BUDE DOPLNĚNO
Výběry
Chcete-li udělat v obrázku nějakou úpravu, je ji často potřeba
omezit jen na jeho určitou část. K tomu slouží mechanizmus výběrů.
Každý obrázek může mít svůj vlastní výběr, který je za běžných
okolností vidět jako pohybující se šrafovaná čára oddělující
vybrané oblasti od okolí (tzv. pochodující mravenci). Je to trošku
matoucí, protože výběr v Gimpu není ve stylu „buď a nebo“, nýbrž
postupný, reprezentovaný plnohodnotným kanálem. Viditelná šrafovaná
čára jen označuje místo 50% výběru. Kdykoliv si ovšem chcete
prohlédnout kanál výběru v celé kráse, můžete tak učinit přepnutím
tlačítka (FIXLINK)Rychlé masky.
Velká část umění práce s Gimpem spočívá právě ve zvládnutí práce s
výběry -- ve schopnosti vytvořit výběr, který obsahuje přesně to, co
je potřeba, ale nic víc. Protože práce s výběry je tak důležitá, má
pro ni GIMP několik různých nástrojů, celé menu operací s výběrem a
schopnost přepnout do režimu rychlé masky, ve kterém lze s výběrem
zacházet jako s barevným kanálem, a tedy „malovat
výběr“
Rušení změn
Když uděláte chybu, můžete ji vzít zpět. V podstatě cokoliv, co
můžete s obrázkem provést, lze vzít zpět. Dokonce můžete obvykle
vzít zpět celou řadu posledních změn. GIMP umožňuje rušení změn
díky tomu, že si uchovává historii provedených akcí. Ukládání
historie samozřejmě spotřebovává paměť, takže možnost vracet změny
není nekonečná. Některé akce zabírají velmi málo historické paměti,
takže jich můžete provést desítky, aniž by ta nejstarší zmizela
z paměti. Jiné akce ale zabírají ohromné množství paměti. Množství
paměti, které je k dispozici pro ukládání historie každého obrázku
lze nastavit, ale v každém případě by mělo být možné vrátit alespoň
2-3 poslední změny. (Nejdůležitější změnou, kterou vzít zpět nelze,
je zavření obrázku. Proto vás GIMP před uzavřením obrázku, ve
kterém jsou neuložené změny, požádá o potvrzení vašeho úmyslu.)
Zásuvné moduly
Mnoho, možná většinu, věcí, které s obrázkem provádíte, vykonává
GIMP sám. GIMP nicméně intenzivně využívá i tzv. zásuvné moduly
(někdy též zvané pluginy), což jsou externí programy velmi úzce
spolupracující s Gimpem a schopné velmi sofistikovaných manipulací s
obrázky a dalšími objekty v Gimpu. Nejdůležitější zásuvné moduly
jsou dodávány přímo s Gimpem, ale mnoho dalších je dostupných z
jiných zdrojů. Zásuvné moduly (a skripty) umožňují doplňovat nové
možnosti a funkce do Gimpu i lidem, kteří se nepodílí na jeho
vlastním vývoji.
Všechny příkazy v menu Filtry a mnoho dalších
jsou ve skutečnosti implementovány pomocí zásuvných modulů.
Skripty
Kromě zásuvných modulů, což jsou programy napsané v jazyce C,
využívá GIMP i skripty. Většina z nich je napsaná v jazyce Script-Fu
(což je dialekt jazyka Scheme vyvinutý speciálně pro GIMP). Skripty
lze ovšem také psát v Pythonu či Perlu, které jsou mocnější a
univerzálnější. Jejich nevýhodou je ovšem závislost na softwaru,
který není automaticky dodáván s Gimpem, takže není zaručena jejich
funkce v každé instalaci Gimpu.