I kdyЕѕ existuje vГ­ce zpЕЇsobЕЇ, jak promД›nnГ© vytvГЎЕ™et, je preferovГЎna metoda pomocГ­ konstrukce let*. Pokud znГЎte jinГ© programovacГ­ jazyky, je tato metoda ekvivalentnГ­ definici seznamu lokГЎlnГ­ch promД›nnГЅch a rozsahu jejich platnosti. Jako pЕ™Г­klad deklarujeme dvД› promД›nnГ©, a a b, inicializovanГ© na hodnoty 1 a 2:

         (let*  (
                   (a 1)
                   (b 2)
                )
                (+ a b)
         )
      

nebo na jednГ© Е™ГЎdce:

        (let* ( (a 1) (b 2) ) (+ a b) )
      

	PoznГЎmka
	PouЕѕГ­vГЎte-li Script-Fu konzoli, je tЕ™eba zadat vЕЎe na jednom Е™ГЎdku. V ostatnГ­ch pЕ™Г­padech je vЕЎak dobrГ© pouЕѕГ­vat pЕ™ehlednГ© odsazovГЎnГ­ pro zvГЅЕЎeni ДЌitelnosti kГіdu. VГ­ce si o tom povГ­me v ДЌГЎsti vД›novanГ© bГ­lГЅm znakЕЇm.

Takto jsou deklarovГЎny dvД› lokГЎlnГ­ promД›nnГ©, a a b, inicializovГЎny a je vypsГЎn jejich souДЌet.

JistД› jste si vЕЎimli, Еѕe souДЌet (+ a b) byl zapsГЎn uvnitЕ™ zГЎvorek vГЅrazu let*, nikoliv za nimi.

Je to tak, protoЕѕe vГЅrok let* definuje oblast skriptu, ve kterГ© jsou deklarovanГ© promД›nnГ© pouЕѕitelnГ©. Pokud by byl vГЅraz (+ a b) aЕѕ za vГЅrazem (let* ...), vznikla by chyba, protoЕѕe deklarovanГ© promД›nnГ© jsou platnГ© pouze uvnitЕ™ vГЅroku let*; jednГЎ se o tzv. lokГЎlnГ­ promД›nnГ©.

ZГЎpis vГЅroku let* je obecnД› nГЎsledujГ­cГ­:

        (let* ( promД›nnГ© ) vГЅrazy )
      

PromД›nnГ© jsou deklarovГЎny v zГЎvorkГЎch, napЕ™. (a 2), a vГЅrazy jsou jakГ©koliv platnГ© Scheme vГЅrazy. NezapomeЕ€te, Еѕe takto deklarovanГ© promД›nnГ© jsou platnГ© pouze uvnitЕ™ vГЅroku let* – jsou to lokГЎlnГ­ promД›nnГ©.

JiЕѕ dЕ™Г­ve jsme poznamenali, Еѕe je dobrГ© kГіd skriptЕЇ zpЕ™ehlednit pouЕѕitГ­m odsazovГЎnГ­. SkuteДЌnД› se to vyplatГ­. Ve Scheme nenГ­ s odsazovГЎnГ­m ЕѕГЎdnГЅ problГ©m; protoЕѕe interpretr bГ­lГ© znaky (tj. mezery, tabulГЎtory, novГ© Е™ГЎdky a podobnГ©) zcela ignoruje, je proto moЕѕnГ© je pro formГЎtovГЎnГ­ a zpЕ™ehlednД›nГ­ skriptu libovolnД› pouЕѕГ­vat. Ve Script-Fu konzoli ale musГ­te psГЎt vЕѕdy celГЅ vГЅraz na jeden Е™ГЎdek; vЕЎe mezi otevГ­racГ­ a uzavГ­racГ­ zГЎvorkou vГЅrazu musГ­ bГЅt ve Script-Fu konzoli na jednom Е™ГЎdku.

ДЊasto je tЕ™eba zmД›nit hodnotu jiЕѕ inicializovanГ© promД›nnГ©. Ke zmД›nД› hodnoty promД›nnГ© se pouЕѕГ­vГЎ vГЅrok set!:

        (let* ( (theNum 10) ) (set! theNum (+ theNum \
        theNum)) )
      

Pokuste se odhadnout, co vГЅЕЎe uvedenГЅ vГЅrok dД›lГЎ, a pak ho zadejte do Script-Fu konzole.

	PoznГЎmka
	Znak \ znaДЌГ­ pouze, Еѕe na jeho mГ­stД› nenГ­ konec Е™ГЎdky. NezadГЎvejte ho do konzoly, netisknД›te na jeho mГ­stД› Enter, prostД› pokraДЌujte dalЕЎГ­ Е™ГЎdkou.

NynГ­, kdyЕѕ umГ­te pracovat s promД›nnГЅmi, se podГ­vГЎme na funkce. K deklaraci funkce slouЕѕГ­ nГЎsledujГ­cГ­ syntaxe:

        (define (jmeno
        seznam-parametru)
        vyrazy)
      

kde jmeno je jmГ©no funkce, seznam-parametru je mezerami oddД›lenГЅ seznam jmen parametrЕЇ funkce a vyrazy je Е™ada vГЅrazЕЇ, kterГ© funkce pЕ™i svГ©m zavolГЎnГ­ vykonГЎ. NapЕ™Г­klad:

        (define (AddXY inX inY) (+ inX inY) )
      

Tato funkce se jmenuje AddXY a mГЎ dva parametry, promД›nnГ© inX a inY. Funkce oba svГ© parametry seДЌte.

Pokud jste programovali v jinГЅch imperativnГ­ch jazycГ­ch (napЕ™. v C/C++, JavД›, Pascalu atd.), moЕѕnГЎ jste si vЕЎimli, Еѕe definice funkce neobsahuje ve srovnГЎnГ­ s jinГЅmi jazyky Е™adu poloЕѕek.